Formální organizační struktury
Kdo bude vítěz letos?
NOMINUJTE - stránky v kategoriích:
Nejlepší:
Tablo
- Školní
časopis na webu -
Školní webové
stránky -
Třídní
stránky -
Profesorské
stránky
Formální organizační struktury
Vypracoval : Tomáš Vaculka
Předmět : MAN
Datum : 20.5.2002 - 09:33
Obsah:
1. Úvodní strana 1.
2. Obsah 2.
3. Úvod 3.
4. Rozdělení organizační struktury 4.
4.1. Formální organizační struktura 4.
4.2. Neformální organizační struktura 4.
5. Organizační rozdělení 5.
5.1. Organizační jednotka 5.
6. Organizační úrovně a rozpětí managementu 6.
6.1. Faktory určující efektivní rozpětí 6.
7. Struktura a proces organizování 7.
7.1. Logika organizování 7.
7.2. Základní otázky pro efektivní plánování 8.
8. Závěr a přílohy 9.
Úvod:
S organizováním se setkáme na každém kroku svého života. To je podmíněno tím, že každý krok, který uděláme, nebo i sebemenší pohyb je organizovaný pomocí našich smyslů. Ale my se teď budeme spíše zabývat organizačními strukturami v podniku či firmě, nebo jiné organizaci. Organizování se dělí na mnoho faktorů, ale my si zde uvedeme jen ty dva hlavní:
Formální
Neformální
Formální organizování je podmíněno nějakým systémem, třeba i v našem těle je mnoho prvků, které se musí řídit určitou strukturou a také právě tou formální organizační strukturou. Neformální organizování je pravý opak organizování formálního. I třeba jedna osoba může být ve více než jedné neformální organizaci.
Více si o daném tématu můžete přečíst dále.
Rozdělení organizační struktury:
Formální organizační struktura
Formální organizační struktura je obecně chápána jako účelová struktura organizačních jednotek ve formálně organizovaném podniku. Jestliže označíme nějakou organizační strukturu jako „formální“, ještě to neznamená, že všechno je zásadně nepružné nebo omezené. Jestliže je manažer dobrý organizátor, jím vyprojektovaná organizační struktura vytváří takové prostředí, v němž jednotlivci fungují a v budoucnu fungovat budou, které podporuje dosažení skupinových cílů.
Formální organizační struktura musí být pružná. Měla by poskytovat prostor pro volnost jednání, pro výhodné využívání tvůrčích talentů a pro poznání individuálních zálib a schopností ve většině firem. Individuální úsilí však musí být usměrňováno tak, aby bylo v souladu s cíli skupiny a firmy. I když důvodem pro jakoukoli společnou činnost musí být dosažení cílů, nesmíme zapomenout na další čtyři principy, které představují vodítko při vytváření efektivní formální organizační struktury.
Neformální organizační struktura
Chester Barnard, autor klasického díla The Functions of the Executive, popsal neformální organizační strukturu jako jakékoli společné osobní aktivity postrádající vědomí společný účel, a to i tehdy, jestliže přispívají k dosažení společných výsledků. Neformální vztahy vznikají mezi lidmi, kteří hrají o přestávce šachy, mohou přispět k dosažení cílů organizace. Je mnohem snazší požádat o pomoc někoho, koho osobně znáte, přestože je z jiného oddělení, než někoho, koho znáte pouze podle jména na organizační tabuli. V nedávné době Keith Davis z Arizona State University, který se intenzivně zabývá tímto tématem a jehož definici beru na vědomí, charakterizuje neformální organizační strukturu jako „síť osobních a sociálních vztahů, které nejsou vytvářeny ani požadovány formální organizační strukturou, ale které vznikají spontánně tím, že se lidé navzájem spolčují“. Takže se samozřejmě neformální organizace – která může zahrnovat skupinu lidí ze zámečnické dílny, „partu“ lidí z šestého patra, páteční večerní hráče kulečníku nebo přátele, pijící pravidelně společně ranní kávu – neobjeví na organizačním schématu.
Organizační rozdělení
Organizační jednotka
Jedno hledisko organizování zahrnuje vytváření organizačních jednotek. Výraz organizační jednotka znamená zřetelnou oblast, oddělení nebo pobočku nějaké organizace, u níž má manager pravomoc pro vykonávání specifikovaných činností. Obecně používaný výraz organizační jednotka může znamenat výrobní divizi, prodejní oddělení, pobočku West Coast, sekci marketingového výzkumu nebo jednotku pro sledování pohledávek. V některých podnicích je „organizační“ terminologie používána velmi volně, v jiných (zejména ve velkých) naopak velmi přesně, protože identifikuje současně hierarchii organizačních vztahů. Tak například víceprezident může stát uprostřed divize, ředitel v čele úseku, manager v čele odboru a šéf v čele sekce.
Organizační úrovně a rozpětí managementu:
Organizační úrovně a rozpětí managementu
Smyslem organizování je vytvořit prostředí pro efektivní spolupráci. Důvodem pro vytváření organizačních úrovní jsou omezení rozpětí managementu. Jinými slovy řečeno, organizační úrovně jsou vytvářeny z toho důvodu, že manager je schopen „uřídit“ efektivně jen omezený počet osob. Tento počet je různý a záleží na dané situaci. Široké rozpětí managementu je spojeno s malým počtem organizačních úrovní; úzké rozpětí naopak s mnoha organizačními úrovněmi.
Faktory určující efektivní rozpětí
Počet podřízených, které dokáže manager efektivně řídit, závisí na řadě faktorů. Vedle osobních schopností managera, jako je rychlost chápání, spolupráce s lidmi, získávání důvěry a úcty lze za rozhodující považovat schopnost managera redukovat potřebný čas na vedení svých podřízených. Tato schopnost přirozeně závisí na managerovi a jeho práci, ale existuje několik faktorů, které významně ovlivňují četnost a frekvenci kontaktů s podřízenými a tudíž i rozpětí managementu.
Struktura a proces organizování:
Struktura a proces organizování
Jestliže budeme organizování chápat jako proces, musíme brát v úvahu několik základních faktů. Za prvé, organizační struktura musí odrážet cíle a plány, protože jsou od nich odvozovány činnosti. Za druhé musí odrážet disponibilní pravomoc managementu. Pravomoc v dané organizaci obvykle znamená pouze určité právo používat volnost k jednání; v tomto případě je třeba provést změnu.
Za třetí, jakákoli organizační struktura, stejně jako plán, musí odrážet své prostředí. Pro vyvíjení organizační struktury stejně jako pro sestavování plánů mohou být zapotřebí ekonomické, technologické, sociální nebo etické předpoklady. Organizační struktura musí být vytvářena pro vykonávání pracovních činností, pro umožnění spolupráce členů skupiny a musí lidem pomáhat dosahovat efektivně cíle v proměnlivé budoucnosti. Z tohoto hlediska je patrné, že funkční organizační struktura nemůže býti nikdy statická. Neexistuje žádná organizační struktura, která by dokonale fungovala v jakékoli situaci. Lze proto říci, že efektivní organizační struktura musí vycházet z dané situace.
Za čtvrté, protože organizační struktura je obsazena lidmi, musí být při seskupování činností a při vytváření vztahů nadřízenosti a podřízenosti brány v úvahu i jejich možnosti a zvyky. To však současně neznamená, že organizační struktura musí být vytvářena tak, aby byla přizpůsobena jednotlivcům a ne cílům a činnostem jim odpovídajícím. Přesto je nutné brát v úvahu, jaký druh lidí představují zaměstnanci.
Logika organizování
Existuje základní logický přístup k organizování. I když krok 1 a 2 představují ve skutečnosti plánování, je možné říci, že proces organizování zahrnuje 6 následujících kroků:
1. Stanovení cílů podniku.
2. Formulování podpůrných cílů, taktik a plánů.
3. Identifikace a klasifikace činností, potřebných pro jejich dosažení.
4. Seskupování jejich činností z hlediska disponibilních lidských a materiálních zdrojů tak, aby je bylo možné co nejlépe za daných okolností vykonávat.
5. Delegování potřebných pravomocí pro vedoucí skupin k provádění daných činností.
6. Horizontální a vertikální provázání těchto skupin pomocí vztahů podřízenosti a nadřízenosti a pomocí informačních toků.
Struktura a proces organizování:
Základní otázky pro efektivní plánování
Při analýze managerských funkcí organizování je užitečné použít následující otázky:
1. Co ovlivňuje rozpětí managementu a tím i organizační úrovně ?
2. Co vytváří základní rámec pro vytváření organizačních jednotek a jaké jsou silné a slabé stránky základních forem ?
3. Jaké druhy vztahů nadřízenosti a podřízenosti v organizaci existují ?
4. Jak by měla být pravomoc rozčleněna v rámci organizační struktury a jaký by měl být rozsah tohoto rozčlenění ?
5. Jak by měl manager v praxi uplatňovat teorii organizace ?
Odpovědi na tyto otázky vytvářejí základy pro teorii organizování. Jestliže budeme současně obdobně analyzovat plánování, personalistiku, vedení a kontrolování, bude se jednat o operační přístup k managementu.
Závěr a přílohy:
Závěrem bych chtěl jenom říci, že s organizováním se setkáme na každém kroku, ba i v každé vteřině svého života, protože např. biomechanické organizování je již v našem těle.
Jako přílohu dodávám tabulky a grafy k formálnímu a neformálnímu organizování, které jsou uloženy právě zde :
Tabulky a grafy
Děkuji vám všem, že jste mou práci dočetli až do konce, a že se podíváte na zde uvedený odkaz, neboť právě tam je nejpodstatnější část mé práce.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Stáhnout -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát